Slovník základních pojmů

Azyl z humanitárních důvodů:

Jestliže v řízení o udělení azylu nebude zjištěn důvod pro udělení azylu podle zákona 325/1999 Sb. ve znění pozdějších předpisů, § 12, lze v případě hodném zvláštního zřetele udělit azyl z humanitárního důvodu § 14. Většinou se poskytuje osobám starým nebo nemocným, jejichž zdravotní stav převoz nedovoluje, nebo v dané zemi nejsou podmínky k léčení nemoci.

Bezpečnou zemí původu

se rozumí stát, jehož je cizinec státním občanem a v němž státní moc dodržuje lidská práva a je způsobilá zajistit dodržování lidských práv a právních předpisů [zákon č. 325/1999 Sb, § 2]. Pochází-li žadatel z tzv. bezpečné země, je jeho žádost vyřízena urychleně a v zásadě mu je azyl odepřen.

Bezpečnou třetí zemí

se rozumí jiný stát než stát, jehož je cizinec státním občanem, ve kterém cizinec pobýval před vstupem na území a do kterého se může tento cizinec vrátit a požádat o udělení postavení uprchlíka podle mezinárodní smlouvy [zákon č. 325/1999 Sb, § 2].

Cizinec

je osoba bez státního občanství daného státu. Podle cizineckého zákona se cizincem rozumí fyzická osoba, která není státním občanem České republiky včetně občana Evropské unie.

Dobrovolná repatriace:

Ministerstvo může nést náklady spojené s dobrovolným návratem. Dobrovolná repatriace znamená dobrovolnost, bezpečnost a důstojnost návratu do země původu. O dobrovolnou repatriaci je možné požádat kdykoli v průběhu řízení.

Doplňková ochrana

se udělí cizinci, který nesplňuje důvody pro udělení azylu, bude-li v řízení o udělení mezinárodní ochrany zjištěno, že v jeho případě jsou důvodné obavy, že pokud by byl cizinec vrácen do státu, jehož je státním občanem, nebo v případě, že je osobou bez státního občanství, do státu svého posledního trvalého bydliště, by mu hrozilo skutečné nebezpečí vážné újmy podle odstavce 2 a že nemůže nebo není ochoten z důvodu takového nebezpečí využít ochrany státu, jehož je státním občanem, nebo svého posledního trvalého bydliště [zákon č. 325/1999 Sb, § 14 a)].

Ilegální migrací

se rozumí případy nelegálního vstupu osob přes státní hranice na území daného státu z různých důvodů, případy nedovoleného způsobu opuštění státu, případy nedovoleného způsobu opuštění státu, ale i případy nelegálního pobytu – porušení zákonem předepsané podmínky pro pobyt cizince/ MINISTERSTVO VNITRA ČR. Zpráva o situaci v oblasti migrace na území České Republiky za rok 2003. 1. vyd. Praha: MV ČR, 2004.187 s. ISBN neuv.

Institut opatrovníka:

Jedna z nejdůležitějších cest k zajištění ochrany nejlepších zájmů dítěte je ustanovení opatrovníka, který přebírá odpovědnost za dítě v případě absence biologických rodičů či jiných zákonných zástupců. Tato osoba by bez ohledu na své právní postavení měla zajistit, aby rozhodnutí týkající se azylového řízení nebo budoucnosti dítěte byla v jeho nejlepším zájmu. Právní úprava institutu opatrovnictví je zakotvena v Zákoně č. 99/1963 Sb., občanský zákoník, v Zákoně č. 94/1963 Sb., o rodině, v Zákoně 325/1999 Sb., o azylu a v Zákoně č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně v platném znění.

Integrační střediska

se nacházejí v Jaroměři, Zastávce u Brna, Předlicích u Ústí nad Labem, v Havířově a ve Stráži pod Ralskem. Pobyt v těchto střediscích je upraven nájemní smlouvou (uzavírá se na šest měsíců a podle potřeby se prodlužuje) za úhradu. Na základě státního integračního programu je azylantovi po určité době (někdy až dva roky) nabídnut integrační byt, který může být kdekoliv v České republice.obrazek24

Migrace

je pohyb obyvatelstva z místa na místo. Z hlediska směru pohybu se rozlišuje emigrace a imigrace, tedy pohyb ven přes hranice určitého státu nebo naopak dovnitř na jeho území. Z časového hlediska se mluví o migraci krátkodobé či dočasné, dlouhodobé a trvalé. Z hlediska dodržování zákonů dané země lze hovořit o migraci legální a nelegální. Z hlediska příčin a motivů se mezinárodní migrace rozděluje na migraci dobrovolnou a nucenou. O dobrovolné migraci se hovoří jako o migraci ekonomické; tím se rozumí, že se člověk sám rozhodl opustit svou zemi s úmyslem zlepšit svou ekonomickou situaci či situaci své rodiny. Opakem je migrace nucená, která má příčiny ve vnějších faktorech jako jsou válečné konflikty, pronásledování z důvodů rasových, politických či náboženských, přírodní katastrofy, porušování lidských práv/ ŠIŠKOVÁ, T. Výchova k toleranci a proti rasismu. 1. vyd. Praha: Portál, 1998. 203 s. ISBN 80-7178-285-8].

Nezletilou osobou bez doprovodu

se rozumí osoba mladší 18 let, která přicestuje na území bez doprovodu zletilé osoby odpovídající za ni podle právního řádu platného na území státu, jehož občanství osoba mladší 18 let má, nebo v případě, že je osobou bez státního občanství, na území státu jejího posledního bydliště, a to po takovou dobu, po kterou se skutečně nenachází v péči takovéto osoby; nezletilou osobou bez doprovodu se rozumí i osoba mladší 18 let, která byla ponechána bez doprovodu poté, co přicestovala na území.

Prohlášení o úmyslu požádat o mezinárodní ochranu

lze učinit na území ČR písemně nebo ústně do protokolu. Prohlášení o úmyslu požádat je možno učinit na oddělení policie na hraničním přechodu, v přijímacím středisku, v záchytných zařízeních pro cizince, ve zdravotnickém zařízení, v průběhu hospitalizace nebo ve vězení. Dospělý cizinec má povinnost se do 24 hodin dostavit do přijímacího střediska, kde podá žádost o poskytnutí mezinárodní ochrany. V přijímacím středisku jsou provedeny vstupní procedury (Cizinec má povinnost odevzdat svůj cestovní doklad, strpět sejmutí otisků prstů a pořízení obrazového záznamu. Podstoupí též zdravotní prohlídku). Pobyt je zde povinný.

Pobytová střediska:

Jedná se o azylová zařízení určená pro pobyt žadatelů o mezinárodní ochranu, a to po dobu probíhajícího azylového řízení. Podle informací Ministerstva vnitra ČR je ke dni 11. 1. 2007 v provozu 5 pobytových středisek, které se nacházejí v obcích Kostelec nad Orlicí, Havířov, Zastávka u Brna, Zbýšov a Poštorná. Fungování jednotlivých středisek se mění dle aktuální potřeby. Žadatelé o udělení mezinárodní ochrany však mohou pobývat i mimo tato zařízení, pokud jsou hlášeni k pobytu v soukromí. Pobytové středisko mohou rovněž opouštět, a to do 24 hodin volně a na delší dobu na základě propustky. Ta je vydávána na dobu maximálně 30 dnů.

Přijímací střediska:

V České republice jsou dvě přijímací střediska, a to v obci Vyšní Lhoty a v tranzitním prostoru mezinárodního letiště Praha-Ruzyně (to je určeno pro cizince, kteří projeví úmysl požádat o azyl po příletu do ČR v tranzitním prostoru letiště). Hlavním úkolem přijímacích středisek je zajistit ubytování a základní životní potřeby nově příchozím cizincům, kteří hodlají v ČR požádat o azyl, a to až do doby ukončení základních vstupních procedur. Ty se skládají z identifikačních úkonů zaměřených zejména na zjištění totožnosti, zahájení azylového řízení ministerstvem a zdravotní prohlídky. Každý žadatel musí tyto úkony absolvovat. S výjimkou cizinců, kteří požádali o azyl v zařízení pro zajištění cizinců, má každý žadatel povinnost přijímacím střediskem projít a setrvat zde po nezbytně nutnou dobu.

Uprchlíkem

je člověk, který naplní definici Ženevské úmluvy o právním postavení uprchlíků z roku 1951 a Newyorský protokol z roku 1967. Úmluva říká, že uprchlíkem je osoba, která se nachází mimo svou vlast a má oprávněné obavy před pronásledováním z důvodů rasových, náboženských nebo národnostních nebo z důvodu příslušnosti k určitým společenským vrstvám nebo i zastávání určitých politických názorů. Úmluva o postavení uprchlíků Ženevská konvence a Newyorský protokol týkající se postavení uprchlíků jsou základem mezinárodního uprchlického práva.

Vízum za účelem strpění pobytu

uděluje policie na žádost cizince, brání-li jeho vycestování z území překážka na jeho vůli nezávislá nebo cizinci, jehož vycestování není možné [zákon č. 326/1999 Sb. o pobytu cizinců ve znění pozdějších předpisů, § 35]. Vycestování cizince není možné v případě důvodné obavy, že pokud by byl cizinec vrácen do státu, jehož je státním občanem, nebo v případě, že je osobou bez státního občanství, do státu svého posledního trvalého bydliště, by mu hrozilo skutečné nebezpečí vážné újmy podle 2. odstavce a že nemůže nebo není ochoten z důvodu takového nebezpečí využít ochrany státu, jehož je státním občanem, nebo svého posledního trvalého bydliště [§ 179].

Zrychlené řízení

se provádí v případě zjevně nedůvodných žádostí o mezinárodní ochranu. V takovém případě musí být rozhodnuto nejpozději do 30 dnů ode dne zahájení řízení o udělení azylu. Zjevně nedůvodné žádosti jsou ty, v nichž žadatel např. uvádí pouze ekonomické důvody, bez vážného důvodu uvádí nesprávné údaje o své totožnosti nebo státním občanství nebo tyto údaje odmítá uvést, přichází ze státu, který ČR považuje za třetí bezpečnou zemi nebo bezpečnou zemi původu atd.

Žadatelem o udělení mezinárodní ochrany

je cizinec, který podal žádost o udělení azylu podle zákona č. 325/1999 Sb., § 3. Do 1. 9. 2006 se používal termín žadatel o azyl.